Když se někdo cítí být pilotem dopravního letadla, ale žádné aerolinky ho nechtějí zaměstnat, nemohl by z této nepřízně osudu také něco "vytřískat"?

To, že se spousta hlavně celebrit označuje za "nebinární", je spíš módní trend a marketingový tah. Těch opravdu "nebinárních" jedinců je jistě jen hrstka a to,že se z "nebinárnosti" dělá módní trend jim spíš škodí než pomáhá.

Nebinární ponožky.

Mě třeba že se avokádo identifikuje jak se identifikuje nějak nevadí a nemám problém to respektovat. Nijak mě to neovlivňuje ani neomezuje.

Mohu jen spekulovat jak smutné a prapodivné životy musí mít ti kteří to tak nemají.

Mně to třeba taky nevadí.

Ale některé požadavky, co vytahují v zahraničí jsou už za hranou zdravého rozumu (výkřiky typu, že nejen ženy menstruují apod.)

Prostě se lidstvo mám dobře na světě, jinak by je nenapadaly takové věci Předpokládám, že " dělník v kolbence", který maká na tři směny, aby uživil své dvě děti, manželku na mateřské, zaplatil nájem a na leasing na auto, takové myšlenkové pochody v hlavě nemá ...

No i kdyby měl, tak nejspíš dělá jakože nic, protože okolí by nejspíš velkým pochopením nezářilo.

Plus to, že na to nemá čas a prostor, neznamená, že ho to vnitřně nějak nežere.

Za mne je zcela v pořádku, když se někdo cítí, vnímá a identifikuje jakkoli. Je to jeho vlastní pocit - a jeho vlastní prezentace sebe sama před sebou a okolím.

Na druhou stranu mu to nedává právo NUTIT ostatní, aby jej vnímali tak, jak se vnímá on sám.

Znázorněno na konkrétním případě - pokud sám sebe identifikuješ v pondělí jako ženu, v úterý jako muže, ve středu jako nebinární a ve čtvrtek jako pomeranč, je to tvá osobní volba a já ji plně respektuji. Ty ale prosím respektu mé pocity, že já tě vnímám a oslovuji jako ženu, protože mé vlastní vnímání sebe i ostatních je moje a to bez ohledu na to, jaký je den v týdnu. Respektuj, že není moje povinnost opatrně zjišťovat, jako co jsi se ty a dalších několik stovek lidí, co dnes potkám, právě dnes probudili. Nech si své práva na prožívání a sebeurčení a vnímání světa kolem, ale neomezuj mne v mých na totéž.

Především je potřeba si uvědomit, že pokud u někoho existuje pocitový nesoulad mezi hlavou a tělem (žena v mužském těle apod.), tak to je problém hlavy, ne těla (tělo samo je v pořádku), a podle toho je třeba k tomu přistupovat - léčit hlavu a ne tělo (resp. mrzačit tělo tak, aby vypadalo dle obrazu v hlavě). Pokud se někdo cítí být žirafou, je třeba to řešit terapiemi a léky, ne chirurgickým zákrokem, kdy se dotyčnému přišijí na ruce kopyta, aby "více vypadal jako to čím se cítí být".

A dále - chod společnosti a její zákonitosti nelze odvozovat od toho, jak se kdo vnitřně cítí, ale na základě objektivních faktů. Pokud něco nelze objektivně potvrdit, nelze na to brát příliš zřetel. Pokud existují škatulky muž a žena, nelze se přesouvat z jedné do druhé jen pocitem, ani si vytvářet jiné imaginární škatulky, a ještě vyžadovat na ostatních, aby to brali vážně a respektovali to.

Jenže my tady hlavu vyléčit nedokážeme. Dokážeme jen částečně přetvořit tělo.

Nač ta hloupá hysterie? Tak se někdo nějak cítí a je to jinak než většina. Má se přetvařovat? Tak se cítí jinak než ostatní a nechce to skrývat. No a co? Je takový problém někoho takového respektovat takového jaký je? Jak to říkala ta moudrá Forrestova maminka. " Kdyby nás chtěl mít Bůh všechny stejné, každý by měl na nohou to co ty...."

Však jo. Klidně ať se cítí jak chce. Ale proč se tak urputně snaží všechny okolo o tom přesvědčit?

Za mě je to každopádně lepší, když člověk může žít v souladu s tím, jak se cítí, ale v okamžiku, kdy kvůli té hrstce lidí, co to mají jinak než většina, někdo zkouší zavádět newspeak typu "menstruující osoba" (pokud máš menstruaci, tak jsi biologicky žena, bez ohledu na to, že se cítíš jako bojová helikoptéra) a podobné hovadiny, tak trochu ten nadhled ztrácím.