Vše je o domluvě

ne to fakt není.. Nikdy nebude v té grupě každý stejný a prakticky vždycky bude někdo z nich na někoho žárlit... a to se můžou domlouvat jak chtějí..

Mě spíš než pochopit polyamorii dělá problém pochopit žárlivost.

Co je na zarlivosti k nepochopeni? Nizka sebeduvera, touha partnera ovladat, vlastnit, vzdyt to je vysvetlene uz davno.

Tak to jsem rád, žen mi to někdo vysvětlil. Kdyby jsem náhodou přistihnul manželku inflagranti, tak si vzpomenu, že se vlastně nic neděje. Nemůžu přece manžellku vlastnit. Každopadně to ma výhodu, aspoň neskončím v base.

Vlastnit můžete pračku, psa, auto, dům ... ale manželku opravdu ne.

jak se v komunite resi problemy?kdo plati hypoteku, kdo vyzvedava deti ze skolky?nakoupi?vyluxuje? nebo jenom skocite vsichni na vsechny a pak bezite luxovat k tomu, komu o tom zapomenete rict, aby ste si ulevili od spatneho pocitu?

V čem vám to připadá složitější než ve dvou? Rozdělit si práci ve víc lidech je spíš jednodušší, ne?

Co Vás ve škole učili, že je rodina, základ státu: "Muž je sloup stanu, žena jeho plachtou a děti jsou provázky, které stavbu spojují".

Mno a když chcete víc lidí, mějte osm a více dětí. Znal jsem dvě rodiny v takovém počtu, jejich maminky vždy byly plné energie, úsměvů. Dožili se požehnaného věku, obklopené láskyplnými potomky...

Tak o sloupu a provázcích mě ve škole rozhodně neučili :) Vážně se řídíte výhradně podle toho, co vám řekli ve škole? Ono se to totiž v čase mění, takže zjistíte, že to není úplně nejlepší vodítko :)