Je to vždycky zábava, když se k polyamorii vyjadřuje někdo, kdo zná lásku pouze jako sobecký vlastnický vztah, zná -li lásku vůbec.

Každý netouží po tom mít pouze jediného partnera. Kdyby tomu tak bylo, tak se nerozvádí většina manželství kvůli nevěře. Zrovna tak není pravda, že nemůžeme milovat víc než jednoho člověka. To byste dost těžko vysvětlovala dětem, že můžete milovat jen jedno a ostatní vaše děti mají smůlu. Jsem si jistej, že poměrně dost lidí zažila to, že zahořela citem i k někomu jinému aniž by cokoliv slyšela o polyamorii.

Pokud se rozvádí většina manželství kvůli nevěře. tak asi těch co netouží mít jednoho partnera a to stejné dopřejí i partnerům nebude zase tak moc jak se snažíte vnutit.

A proč do toho motáte lásku k dětem? To je něco trochu dost jiného. No ale někteří to asi mají jinak a lásku k dětem pociťují úplně stejně jako k dospělému partnerovi se všemi důsledky. Pak se není co divit, že máme informace v čedrné kronice o těchto láskách.

Tak je to výhodné hlavně pro muže, kteří tak nemusí utrácet v hampejzech, bité jsou ovšem ženy, které by si jako prostitutky mohly za podobnou frekvenci vydělávat pěkný peníze.

Dějiny moderního člověka dokážeme vystopovat přibližně 200 000 let do minulosti. Přibližně 180 000 let žili lidé promiskuitně.

Ať si každý žije tak jak mu to vyhovuje. Důležité je, neurčovat násilím, jak mají druzí lidé žít.

Nechť si žijí jak chtějí, když se jim to líbí. Ale ať s tím neotravují druhé. A netvrďte že to ti co je to nezajímá nemusí číst. Ono se to lidem dost vnucuje, že to zveřejňují na sledovaných webech. A vnucuje se jim to s podtextem, že komu se to nelíbí, tak je ten nepokrokový, nedemokratický, zapšklý.

By mě zajímalo, jak řeší nějakou pohlavní nemoc... Čím více "lásky", tím větší riziko.

Stejně jako ji budete řešit vy, až někde něco chytnete.

Polyamorie není o žádné "lásce". Je o egistickém vztahu s ostatními, jehož smyslem a cílem je mít možnost záměrně si vybírat a prožívat jenom to hezké, příjemné a vyhnout prožívání nepříjemného nebo konfliktního. Je to egistická (i když vysoce logická) strategie jak v životě "slízávat smetánku" a neřešit nic, co by mi mohlo ublížit nebo vyvolat bolest. "Láska" v tom nehraje žádnou roli, takže název "polyamorie" je zcela zavádějící.

Polyamorům jde o to, že: když je to žena - a má kromě Karla ještě Pepu, Honzu a Eustacha - nebo když je to muž - a má kromě Věry ještě taky Hanu, Zuzanu a Klotildu - tak využívají této životní strategie: Chci se mít neustále fajn, tak jdu dnes za Karlem (Věrou), a teď mě to omrzelo tak půjdu za Pepou (Hanou), a když se třeba pohádáme, tak nemusím nic řešit, protože jednoduše od problému uteču do náruče Honzy (Zuzany) atd... atd... stále dokola, podle požadavku uspokojování potřeb egoisty.

Je to životní strategier "maximalizace zisku" - potěšení a "minimalizace ztrát" - vyhýbání se nepříjmemným věcem. A tato strategie bude "polyamorům" fungovat, dokud budou nacházet dostatek naivních "normálních" a nebo dostatek stejně sobeckých polyamorů, které mohou v případě potřeby střídat v neustálých, nekončících variantách vzájemných povrchních vztahů.

Nepodložená úvaha. Především byste musel mít nějaký důkaz či zjištěná fakta, že polyamorie skutečně funguje pouze tímto způsobem. Ale tato úvaha je jen rozvinutím nějaké představy vícečetné lásky než jen bipolární.

To, že někdo má více partnerů, přece nijak nepředpokládá, že se musí nutně jednat o vztahy bez odpovědnosti k druhému nebo že se jedná jenom o vyzobávání hezkého a vyhýbání se nepříjemnému nebo bolesti. Pokud pojímáme lásku tak, že je v ní přítomno to hezké i to nepříjemné a že tomu nepříjemnému se není možné vyhnout, pak není jasné, jak jste dospěl k úvaze, že v případě lásky mezi více než dvěma lidmi se tomu nepříjemnému vyhnout lze a že dokonce lze v této situaci udržovat lásku jen jako požitek z příjemného. To z logiky pojmu láska nedává smysl. Protože to nepříjemné je obsaženo jak ve vztahu k jedné osobě, tak ve vztahu k více osobám, u každé zvlášť. Tudíž se nemůžu mít neustále fajn, protože odchodem od jedné osoby k jiné se nijak neruší problémy, které s první osobou mám. No a časem zase problém bude s druhou osobou, kdežto s první to bude v pořádku. Tudíž nefunguje ani logika maximalizace zisku a minimalizace ztrát, protože za každý zisk v podobě vztahu s další osobou platím ztrátou v podobě dalších problémů s ní. Množí se tedy slasti, ale i strasti. Z toho nelze automaticky usuzovat na sobectví protože nevíme jak se skutečně jedná osoba k druhé chová. Nakonec sobectví umožňuje i klasický vztah, i tam lze před problémy jednoduše utéct a požívat jen slast, pokud je k dispozici.

proste takove detske nazirani sveta pri neschopnosti dospet: nevim koho mam najvic rad, kazdy ma nejakou chybu, sam neomin nest zodpovednost za sve chyby, tak kazdy s kazdym a je po problemu, divne, moderni, pro detskou hlavu devastujici

Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že nemluvíte o autorce a tom článku. Asi na tohle má holt každý jiný pohled :)

Již stréček Křópal, jehož pořady byly v rozhlase vyhledávány našimi předky, říkával:

"Bodó se dit věce, že to hani pravda nebode!" Byla ještě tetička Křópalka a Jozéfek Melhoba (Václav Šindler). Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.

Jsem smutný z mínusu, protože se nedozvím, v čem se mýlím. Uveďte argumenty, které Vás vedly k mínusu, prosím. Protože platí:"Rozhodl jsem se, že nebudu zarputile lpět na svých názorech, nýbrž je opustím a přejdu k jiným, když mi někdo ukáže rozumné důvody, kterých bych se mohl chopit. Nemám totiž jiný cíl, než se přiblížit pravdě" » Antony van Leeuwenhock.

Žij a nech žít. Je mi vlastně jedno dokud ke mě nenapochoduje s letáčkem jak je polyamorie úžasná. To už by byla jiná.

A kdyby někdo napochodoval s letáčkem, s nabídkou jiného životního stylu(?): https://www.bruno-groening.org/cs

Tady nejde o polyamorii, jako spíše o 15 min slávy. Takže nebinární, polyamorčtí, transgender anorektičky jdou do televize, rok se budou mezi známými vytahovat že jsou slavní, stejně jako ty tisíce dalších lidí, které hřeje jejich 15 min slávy.

U této herečky jde pravděpodobně jen o to, jak dostat své jméno do oběhu. Obvykle ženy ukazují prsa, "tajné" milence či milenky a nebo volají do Blesku, aby je nafotili u nějakého skandálu. Nemá cenu se rozčilovat, je to tady už od doby vzniku tisku. Jen témata se kapku mění.

A co se polyamorie týče, tady si vždy vzpomenu na gausovu křivku. Většina má ráda normální věci a jsou lidé, kteří se prostě vymykají. Výškou, tloušťkou, tonem hlasu, tvarem nosu, délkou nástroje, velikostí prsů či preferencemi.

proc tedy gauss musi snaset vylevy kraje spektra o tom, jak je to skvele byt mimo gausse?

polyamorie , je domluvená prasárna.